Asi každý z nás občas zažije ten pocit, kdy v práci děláme na úkolu se kterým nemůžeme pohnout, stojí nás plno času a do toho se nám v hlavě začnou mísit rozporuplné pocity. Začneme pak mít pochybnosti sami o sobě a doufáme, že okolí si našeho momentálního rozpoložení nevšimne.
Čtěte také: K čemu se dá přirovnat pracovní tempo některých lidí?
Ale představte si takového chirurga, který se bojí krve, učitele bez pedagogického nadání nebo řemeslníka, který neví jak správně uchopit nářadí. I když se to může zdát absurdní i takové příběhy se občas najdou, kdy lidé se do jisté míry omylem ocitnou na zcela nesprávném místě.
K tématu: Přirovnání lidí, co se své funkce pevně drží jako malý capart maminčiny sukně
Jak ale takový stav ideálně vyjádřit? Skvěle vám v tom pomohou následující přirovnání:
Přirovnání lidí na nesprávném místě:
- „Kamaráde, ty tomu rozumíš jako kocour bibli – hele pusť mě k tomu.“
- „Vždyť tomu rozumíš jako kůň kafi.“
- „S jistotou mohu říci, že šéf tomu rozumí jako osel harfě.“
- „Ten tomu rozumí jako koze od prdele k noze.“
- „Rozumíš tomu jako králík antikoncepci.“
- „Však vidím, že tomu rozumí jako medvěd vaření.“
- „Už toho nech, rozumíš tomu jako babka internetu.“
- „Tohle po mě nechtěj, já tomu rozumím tomu jako koza petrželi.“
- „Jdi od toho, stejně tomu rozumíš jako prase latině.“
- „Ten tomu rozumí asi tak, jako když kočka kouká do kalendáře.“
- „Nevím, ale mám pocit, že tomu rozumí jako slepý barvám.“
- „Nech to být, stejně tomu rozumíš jako krtek astronomii.“
