Každý z nás se aspoň jednou za život pořádně přejedl, až nám druhý den bylo špatně. Je totiž nesmírně snadné podlehnout pokušení rozmanitosti jídel kolem nás, ještě když se nám k tomu naskytne příležitost. Stačí jen pozvánka na firemní raut, velkou oslavu nebo rodinné posezení, kde každý přinese hromady jídla, až se stoly prohýbají.
A to jsou ty chvíle, kdy se nám v hlavě začne ozývat ten tajemný hlásek, co říká: „Už jsi viděl támhle ten propečený steak a ty libové párečky a čerstvě usmažené řízky? A co ty krásně nazdobené chlebíčky, to by byl hřích je neochutnat. A ten dort vypadá fakt skvěle, ale chtělo by to ještě něco na osvěžení, hmm ten zmrzlinový pohár se šlehačkou si musím taky dát.“
Čtěte také: Přirovnání prdů, větrů, pšouků a zákeřných smradů, u kterých padnete smíchy!
Pokud naše touha zvítězí, druhý den ráno se probudíme s pocitem řádného přesycení, kdy je nám zle od žaludku a při pomyšlení na jídlo je nám na zvracení. Ale jak takový pocit přežrání správně vyjádřit? Nejlépe za pomoci následujících přirovnání:
Přirovnání přejedení:
- „Už jsem přežranej, jako ten hladovej kolega z Červené Karkulky.“
- „Jsem po včerejšku tak přežraná, že mám ještě teď žaludek jak po velké bouři.“
- „Cpe se až mu za ušima lupe a zítra bude zas mít žaludek jak na vodě.“
- „To zase byla akce – ještě teď jsem narvaná jako spacák do futrálu.“
- „Prý jen malá svačinka, ale jsem přežranej jak po guláši s deseti.“
- „Teda hoši, já jsem přežraný jako po víkendu u babičky.“
- „Už jsem zase narvanej jako slamník, nežeru.“
- „Mám bříško teda nacpané jako jitrnici od řezníka.“
- „Oslava super, jsem se tam nažral jako tygr.“
- „Jsem nějaká přežraná jako ty kachny na Vltavě.“
- „Více už si nedám, jsem zase narvaná jako vlak do Košic.“
- „Já už také končím – jsem narvaný jak taška z Lidlu.“
- „Je tak přejedený, že už se nemůžu na jídlo ani podívat.“
- „To zase byla chlastačka stylem – od piva, k tvrdému přes vína, bliješ jak Amina.“
