Někdy stačí jen sníst suchý chleba nebo se napít syceného nápoje a naše bránice dostane křeč, sevřou se hlasivky a výsledkem je ono klasické škytání. Podobně může škytání způsobit velké množství jídla snědené na jeden zátah, či množství vzduchu, které spolykáme při rychlé konzumaci jídla. Při škytání pak sebou cukáme a vydáváme kuňkavé zvuky, co občas mohou být velmi hlasité.
Čtěte také: Říhání v přirovnáních: „Ten si tak krknul, až smetl všechny mouchy ze stropu“
Přitom škytavky se dá zbavit poměrně snadno, pomoci může zadržet dech na 10 vteřin, zkusit vypít sklenici ledové vody nebo si rychle zaběhat, či se hlasitě zasmát. Změní se tím rytmus dechu, co pomůže zastavit křeč v bránici.
A když už se sami rozškytáte nebo chcete něčí škytání okomentovat, pak se vám budou hodit následující přirovnání:
Přirovnání škytání:
- „Manžel dostal včera takovou škytavku, že jsme v posteli nadskakovali všichni, včetně psa.“
- „Škytal jako motorka, když má špínu v karburátoru.“
- „Pili jsme víno a dostal jsem po něm takovou škytavku, až jsem se slanou tyčkou nemohl trefit do huby, div jsem si oko nevypíchl.“
- „Ten škytal jako když průvan zavírá a otevírá dveře.“
- „Mám tak hroznou škytavku, že tu brzo vyškytám své útroby.“
- „V noci jsem chytil takovou škytavku, že jsem ve tři ráno probudil celej barák.“
- „Od rána mám šílenou škytavku, až mi odletují knoflíčky od košile.“
- „Tu škytá jak nějaké zoufalé děcko.“
- „Šel domů a škytal jak opilec z hospody.“
- „Po obědě začal škytat jako starý gramofon, co se zasekl na kousku písničky.“
