Někdy stačí, že naštvete svého kamaráda, či kolegu nějakým nepopulárním krokem nebo váš známý nemá takříkajíc čisté svědomí a začne se vám vyhýbat. Jakmile se potkáte v obchodě, bude dělat jako že vás nevidí a záměrně vás přehlížet, jako byste pro něj byli vzduch.
Ještě vynalézavější dokáží být někteří lidé, co si od ostatních rozpůjčují peníze. Když náhodou na ulici vidí z dálky svého věřitele, rychle se schovají za keř nebo se otočí zády a snaží se co nejvíce splynout s davem. Zoufalost těchto lidí bývá až tak do očí bijící, že by si kolikrát zasloužili ocenění za herecký výkon.
Čtěte také: Někteří lidé jsou falešní jako svíčková ze školní jídelny
A jak takové zoufalce, co se vás snaží ignorovat vlastně můžete přirovnat? Ukážeme si na následujících příkladech:
Přirovnání přehlížení a ignorace:
- „Potkal jsem ho ve městě a přehlížel mě jako voliče po volbách.“
- „Sousedka je na zahradě a zase mě přehlíží jak širé družstevní lány.“
- „Nojo, má problém – od rána si mě nevšímá jako puberťák čumící do mobilu.“
- „Kolega mě od rána přehlíží jako bych byl vzduch, co s ním je?“
- „Prošel kolem mě a čuměl nahoru jako když hledá letadlo na obloze.“
- „Manžel mě ignoruje – prostě jako bychom žili v pokusné laboratoři.“
- „Hele, ta mě už léga ignoruje, jako bych ani neexistovala.“
- „To je kámoš – zase na mě sere jako na placatý kámen.“
- „Přijel, obhlédl to tady jako pole řepky a zase odjel.“
- „Kroutila hlavou jako na tenise a dělala, že mě nevidí.“
- „Ten si mě zase nevšímá jako školní nástěnky.“
