Umět skvěle vyprávět zážitky vyžaduje určité nadání. Je to nejen práce s barvitými výrazy našeho mateřského jazyka, ale také boj o pozornost posluchačů, co hledají zábavu. Pokud vypravěč dokáže své okolí zaujmout a vtáhnout do děje, pak upřímný smích všech zúčastněních je tou nejlepší zpětnou vazbou.
Jenomže pak jsou mezi námi jedinci, co chtějí být rovněž středem pozornosti, vypráví přiblblé vtipy a své historky dokáží tak zamotat a zdlouhavě vyprávět, že u toho posluchači doslova usínají.
Čtěte také: Jak přirovnat znuděného člověka, co je otrávený jako zrní na potkany?
Jak takové lidi ale přirovnat, když vás jejich vyprávění nudí? To si ukážeme na následujících příkladech:
Přirovnání nudného vypravěče příběhů:
- „Ten tvůj příběh se táhne jako sýr z krajíce pizzy.“
- „Už to zkrať – natahuješ to jako televizní seriál.“
- „Je nudný a vyprávění se táhne jako smrad údolím.“
- „Máš to dlouhé jako Lovosice, už taky přenech slovo někomu jinému.“
- „Natahuješ to jako gumu od trenýrek.“
- „Ty jeho pohádky jsou nekonečné jako vesmír.“
- „Natahuješ to jako prezervativ, už mě nebaví tě poslouchat.“
- „Je nudný jak prodejce vysavačů.“
- „Hrozný projev měl, táhlo se to jako černá nit z kabátu.“
- „To jeho povídání se táhne jako turecký med na sluníčku.“
- „Už se v tom ztrácím jak se tvůj příběh táhne jako žvýkačka.“
- „Ty jeho příběhy jsou tak nudné, že začnu zívat než řekne první slovo.“
- „Hele, už to zkrať – natahuješ to jako harmoniku.“
- „Už mluvíš půl hodiny a ten svůj příběh tady táhneš jako sopel po kabátě.“
- „Nebaví mě to poslouchat – to své povídání táhneš jako prasečí střeva.“
- „Rovnou řekni, jak to dopadlo – vždyť už se ten tvůj příběh vleče jako tasemnice ze závodní jídelny.“
