Od zahnutého trámu po křehký vztah: Co všechno se dá přirovnat k hokejce?

Začneme u vizuálního pohledu, protože v zemi, kde je hokej populárním sportem, se všechno pokroucené automaticky mění v „hokejku“. Ať už jde o trámek na stavbě, nohy modelky, nebo vaše záda po osmi hodinách v kancelářské židli. Je to dokonalá zkratka pro cokoliv, co ztratilo svůj původní rovný směr, případně co se zlomilo v ten nejméně vhodný okamžik – přesně jako naše předsevzetí v půlce ledna.

Samostatnou kapitolou je pak manuální zručnost, respektive její totální absence. Věta „Držíš to jak hokejku“ je ultimátní urážkou při jakékoliv domácí práci. Ať už svíráte smeták, lopatu, nebo nedejbože kytaru u táboráku, tento příměr vám jasně říká: vypadáš, že bys měl radši okamžitě vystřídat. Je to způsob, jak vám okolí naznačuje, že vaše jemná motorika zamrzla někde v mladších žácích a už nikdy nerozmrzla.

Čtěte také: Hlášky Roberta Záruby ve kterých najdeme zajímavá přirovnání

A nakonec tu máme hlubší filozofii. Být označen za „hokejku“ může v určitých kruzích znamenat, že vám to zrovna dvakrát nepálí, ale také to může poeticky popisovat váš emoční stav. Cítit se jako omlácená dřevěná hokejka po sedmém zápase play-off je stav, který důvěrně zná každý rodič nebo přepracovaný manažer. Hokejka je prostě víc než kus kompozitu – je to zrcadlo naší národní duše, občas trochu sukovité, omlácené a omotané izolepou.